VIII. kroatistická setkání v Brně

3.–4. 4. 2023

 

HOSTÉ

 

Leszek Małczak (*1971, Lubliniec)

Polský kroatista, literární vědec, komparatista, translatolog a překladatel z jihoslovanských literatur. Působí na Ústavu literárních studií Slezské univerzity v Katovicích. Je největším polských odborníkem na dějiny polsko-chorvatských kulturních vztahů. Zabývá se též fenoménem regionalismu v jihoslovanských literaturách, literární a kulturní komparatistikou či teorií a praxí překladu. Vydal monografie Od ideološkog do subverzivnoga prijevoda. Hrvatsko-poljske kulturne veze od 1944. do 1989. (2019), Croatica. Literatura i kultura chorwacka w Polsce w latach 1944–1989 (2013) a Wiatr w literaturze chorwackiej. O figurze literackiej wiatru w XIX- i XX-wiecznym piśmiennictwie chorwackim strefy śródziemnomorskiej (2004). Jako autor a editor se podílel na vzniku monografií Chorwacja lat osiemdziesiątych XX wieku. Kultura-język-literatura (2011) a Chorwacja lat siedemdziesiątych XX wieku. Kultura-język-literatura (2010). Je též spolutvůrcem antologií současného chorvatského a srbského dramatu vydaných v polském překladu. V rámci Kroatistických setkání v Brně přednese dvě přednášky o polských překladech a recepci díla chorvatských klasiků Augusta Šenoy a Iva Brešana.

 

Lana Molvarec (*1983, Záhřeb)

Chorvatská literární vědkyně. Působí na Katedře novější chorvatské literatury Ústavu kroatistiky FF v Záhřebu. Jejími hlavními oblastmi odborného zájmu jsou kultury cestování, teorie prostoru a identity v současné chorvatské literatuře, vztah ekonomiky a literatury a literatura pro děti. Je autorkou monografie Kartografije identiteta. Predodžbe izmještanja od 1960-ih do danas (2017) a editorkou sborníků Mjesto, granica, identitet. Prostor u hrvatskoj književnosti i kulturi (2014), Metafore u hrvatskom jeziku, književnosti i kulturi (2019, spolu s Tatjanou Pišković), Povijest, tekst, kontekst. Zbornik radova posvećen Krešimiru Nemecu (2020, spolu s Mašou Kolanović), Emocije u hrvatskome jeziku, književnosti i kulturi (2020, spolu s Tatjanou Pišković) a Ekonomija i književnost (2022, spolu s Marijanou Hameršak a Mašou Kolanović). Společným jmenovatelem dvou přednášek, které prosloví během svého brněnského hostování, jsou reprezentace turistických praxí v chorvatské literatuře a kultuře..

 

Aleksandra Wojtaszek (*1991, Nowy Targ)

Polská literární vědkyně a kulturoložka. Půso­­bí na Ústavu slovanské filologie Jagellonské uni­verzity v Krakově. Zabývá se především současnou prózou a poezií z perspektivy kulturních studií. Vydala monografii Topografie przestrzeni wyobrażonych. Serbska i chorwacka fantastyka gatunkowa (2023). Překládá jihoslovanské autory do polštiny (mj. knižní překlady Faruka Šehiće a Radmily Petrović). Její překlady básní Moniky Herceg byly nominovány na cenu Evropský básník svobody. Brzy jí v Polsku vyjde kniha esejí a reportáží o současném Chorvatsku pod názvem Fjaka. V Brně promluví o dvou ženských hlasech v nejnovější chorvatské poezii – Dortě Jagić a Monice Herceg. Bude přitom hledat odpověď na otázku, zda lze jejich básně pokládat za angažované.